Zavést hovor na počasí přestává být společenským klišé, počasí se naopak stává žhavým tématem. Zvlášť ve městech, která se přehřívají stále častěji a víc. Jako Opava.
Ačkoliv se nás někteří snažili přesvědčit o opaku, změna klimatu se stala drsnou realitou. Extrémních teplot přibývá, vlny veder jsou častější a delší.
I když počasí poručit neumíme, jeho důsledky můžeme zmírnit. Některá opatření k ochlazení rozpálených ulic se už v Opavě zavedla. Město ulice kropí, pečuje o stromy, záhony osazuje květinami, takže jsou chladnější než sluncem vysušené trávníky. Jsou to opatření žádoucí, v měřítku klimatické změny ale nedostatečná. K účinné adaptaci potřebujeme odhodlaný a koordinovaný postup. Řešení nemusíme hledat, protože existují. Stačí je posoudit a aplikovat.
Zastínění stromy, přístřešky a plachtami
Nejlepším zdrojem stínu jsou samozřejmě stromy sázené do skupin a alejí. Oč lépe je nám v parku než na prosluněném náměstí? Asi o 4 °C, a pocitově ještě o víc. Stromy také zvlhčují a pročišťují vzduch. Podmínkou je vysazení stromů tolerantních k suchu a horku a s dostatečně rozložitou korunou. Drobné stromky město nezchladí.
Strom bohužel roste dlouho a ne všude se dá vysadit. Levný stín pak mohou vyrábět přístřešky a plachty. Skoro hned lze zastínit dětská hřiště, stín ocení také lidé čekající na zastávkách. Zvětšíme-li jejich kapacitu, mohou jej nabídnout i náhodným kolemjdoucím.
Vodní prvky
Na horko nejlépe platí voda. Jednorázové kropení ulic je ale drahé a má jen krátkodobý účinek. Podstatně efektivnější jsou stacionární mlžítka, která vzduch zvlhčují a ochlazují dlouhodobě. V Opavě máme několik fontán, ve kterých můžeme hledat osvěžení. Na Horním náměstí bylo v loňském roce instalováno první mlžítko. Scházejí ale fontánky s pitnou vodou. Pitný režim nepotřebují jen lidé, ale také psi a ptáci: ti si petku v supermarketu nekoupí.
Zelené střechy a fasády
Zastínění a zavodnění mírní vysoké teploty, zelené střechy omezují jejich vznik. Zatímco klasické střechy se umí rozpálit až na 70 °C a fungují pak jako obří radiátory, teplota střech osázených zelení zůstává blízká teplotě vzduchu - může být tedy až o 40 °C chladnější. Podobně fungují fasády porostlé zelení. Snižují teplotu v ulicích i v interiérech bez nákladů na klimatizaci. Město má ve správě řadu budov s plochými střechami. V průběhu posledního volebního období, kdy jsme součástí koalice, se realizovalo ozelenění střechy multifunkční haly a několika zastávek MHD. Zájem o ozeleňování je třeba vítat i u soukromých investorů (běžný občan, firmy atd.). Jinou variantou ochlazujících střech jsou střechy natřené na bílo. Tyto světlé reflexní povrchy sluneční záření z velké části odrážejí, a proto se v nich teplo nekumuluje.
Průsakové plochy místo asfaltu
Také plochy parkovišť, vozovek a chodníků se snadno vyhřejí až k 60 °C. Průsakové dlaždice prorostlé trávníkem to neudělají. Naopak umožní vsakování vody do půdy, která pak ochlazuje vzduch. Vsakování také brání vzniku bleskových povodní. Průsakové dlaždice jsou výzvou pro rekonstrukce parkovišť na sídlištích, u škol a sportovních areálů. Jedná se o desítky hektarů, které mohou chladit, a ne hřát.
Kvetoucí záhony místo trávníků
Městské mikroklima umí ovlivnit i zdánlivé maličkosti, pokud se užívají systematicky. Třeba záhony z lučního kvítí namísto trávníků. Ty není třeba sekat ani plít, zadrží více vody než trávník, a ještě poskytnou útočiště včelám a motýlům. První záhony vznikly na náměstí Republiky nebo před obchodním domem Breda&Weinstein; zatím ovšem jde o pouhé vzorky žádoucího řešení.
Peníze, které se dosud vynakládaly na péči o náročné výsadby a na sekání následně vysychajících trávníků, by raději měly být použity na zalévání stromů, zejména těch čerstvě vysazených, které jinak houfně hynou ke škodě nás všech.
Podívejme se i za humna
Město je tepelný ostrov, jeho klima ale závisí i na stavu krajiny v okolí. Lány kolem Opavy ochlazení nenabízejí, naopak ohřívání vzduchu nad městem akcelerují. Práce s přeschlou půdou víří mnoho prachu, kterému žádná zeleň nebrání v rozletu až do našich plic. Nedílnou součástí ochrany města před klimatickou změnou proto musí být i změna způsobu nakládání s krajinou. Vhodná opatření už jsou zčásti připravená, jen najít vůli k jejich plošné realizaci.
Zn.: Spěchá
Adaptační strategie pro naše město byla vypracována již v roce 2018. Nápadů, jak čelit klimatické změně, je mnoho a další budou přibývat. Už dnes ale víme dost, abychom začali opatření plánovat a realizovat. Některá se projeví po desetiletích, jiná zaberou okamžitě. Přehodnoťme priority. Čekají nás horké chvíle, a nic jiného nám nezbývá.
Pod korunami stromů jsou i největší vedra snesitelná.