Bikesharing čili sdílení kol není žádnou žhavou novinkou. Jeho historie sahá až do roku 1965, kdy se v Holandsku poprvé objevila tzv. bílá kola. Zatímco se bikesharing šířil světem, Česko ujíždělo na motorismu. Ale i my už dnes máme několik měst, v nichž bikeshering funguje. Například Ostravu nebo Olomouc.

Nosnou myšlenkou sdílení kol je zklidnění dopravy ve městech, zlepšení kvality ovzduší i kondičky sdílejících cyklistů. Bikesharing nabízí jednoduchý a zábavný dopravní prostředek dostupný vždy, když se potřebujete přepravit na krátké městské vzdálenosti a nechcete se přitom starat o vlastní kolo nebo ho prostě s sebou nemáte. Tarify bikesharingu jsou velmi variabilní. Umožňují patnáctiminutový pojezd na nádraží stejně jako několikahodinový výlet za město.

Způsoby sdílení kol se vyvíjely a dnes se setkáváme zhruba se dvěma. Buď si kolo vyzvednete v některém ze stojanů rozmístěných po městě, aktivujete ho pomocí předplacené karty a do libovolného stojanu ho zase vrátíte; to je tzv. stanicový systém. Nebo si polohu nejbližšího kola vyhledáte v mobilní aplikaci a pak ho opět někam odstavíte. Počítač kola hlásí svou polohu do systému, takže je další zájemci snadno najdou. Energii potřebným technologiím dodávají solární panely ve stanicích či dynama na samotných kolech. Stanice dnes utáhnou i dobíjení elektrokol.

 

Systém sdílení kol funguje už dlouhá léta také v norském Oslo

 

Dotace pro zdraví plic

Dosavadní zkušenosti z českých i zahraničních měst shodně ukazují, že bikesharing není ziskový a vyžaduje příspěvek z dopravního rozpočtu měst nebo hodného sponzora, jehož logem budou kola vyzdobena. Ve srovnání s dotacemi jiných dopravních systémů jde samozřejmě o drobné. Ani námitka, že bikesharing se hodí jen pro velká města, protože v malém je všude blízko, neobstojí. Například s Opavou srovnatelné Teplice už bikesharing několik let úspěšně provozují.

Ptáte se, jak se kola chrání před zloději? Používají se kola běžná, nepříliš atraktivní a ještě opatřená vyzývavou barvou. Další ochranou je GPS čip, který je v permanentním spojení s řídicím systémem. Jistou zábranou bývá i fakt, že kola se prostě krást nemají.

 

Opava je nejkrásnější ze sedla sdíleného kola

Naše historické město je proslulé krásou, čistotou a katastrofálním přístupem k přepravě turistů. Systém sdílení kol by jim Opavu velmi efektivně zpřístupnil. Obyvatelům činžáků by zase vyřešil problémy s uskladněním vlastních kol v těsných sklepních kójích nebo s obavami z odstavení vytuněného horského krasavce před supermarketem.
Víme, že mnoho Opavanů a Opavanek po bikesharingu touží. A že by od radnice raději viděli činy než dokola poslouchali, že to nejde. Jsme na tom stejně. Pojďme bikesharing v Opavě podpořit, pojďme ukázat, že všechno jede, když se chce.