Každá doba připisuje do kroniky města vlastní stránku a podle ní ji budoucnost i zhodnotí. Minulá staletí utvářela Opavu svými kostely, muzei, obytnými domy nebo celými čtvrtěmi, ale také kašnami, sochami a dalšími uměleckými artefakty. Čím přispíváme my?

Bývalý režim město poznamenal nesčetnými, často kontroverzními zásahy. Centrum mj. obohatil o hotel Kamyšin (nazvaný podle někdejšího sovětského družebního města), který v polovině 80. let minulého století vyrostl na místě původního hotelu U Zlaté koruny.

Současnost ovlivnila život města zejména komerčními a dopravními stavbami, ale i Gebauerovými instalacemi otáčejících se ptáků na Ptačáku nebo hravými proměnami naší staré dobré koule v baňku, bombu nebo páva.

„Město by určitě mělo jít tímto směrem dál,“ myslí si dlouholetá divadelnice a členka kulturní komise rady města Simona Streitová. Veřejný prostor by měly systematicky oživovat trvalé i krátkodobé umělecké akce a instalace připravené z vlastních zdrojů, tj. zapojením uměleckých oborů opavských škol, od ZUŠ přes SŠPU až po umělecké obory Slezské univerzity, nebo pořízením uměleckých děl např. vzniklých na uměleckých festivalech pořádaných městem. „Může jít o objekty z netradičních, recyklovaných nebo přírodních materiálů, světelné instalace, interaktivní objekty, graffiti, mobilní galerie, zvukové instalace, hudbu nebo mluvené slovo například tak, jak zaznívá z poeziomatu u Obecního domu,“ vyjmenovává možnosti Simona Streitová.

 

Poloprázdné centrum města se může stát scénou pro mnoho zajímavých uměleckých aktivit.

 

Do hlavy i do klobouku

Veřejný prostor může ožít také hudbou na hojně navštěvovaných místech, jakými jsou hala východního nádraží nebo areál Slezské nemocnice. Podle Simony Streitové by mohlo vzniknout vyhrazené místo pro všechny, kdo umí a chce něco předvést: muzikanty, tanečníky, akrobaty, literáty, divadelníky nebo výtvarníky. Místo určené k ukázkám jejich dovedností s možností výdělku do klobouku. Těžko hledat lepší oživení centra města než živým uměním živých lidí.
„Je třeba znovu otevřít i debatu o zřízení muzea afrického umění z obsáhlé sbírky opavského cestovatele Jiřího Blaty,“ připomíná Streitová a odkazuje na paralelu se slavnou opavskou rodačku Joy Adamsonovou.

Mnohostranný kreativní potenciál, kterým naše město díky svým obyvatelům disponuje, by se mohl projevit mnohem výrazněji, než je tomu dnes. Obohatí současníky a zanechá čestnou stopu i v právě psané kapitole historie bílé Opavy. „Jak řekl francouzský filozof Blaise Pascal, umění a život mají totožný smysl. Inspirace je dost, stačí se jen porozhlédnout kolem sebe,“ dodává nadšená kulturní aktivistka Simona Streitová.