Vylíčit vztah k zahrádkaření tak barvitě, s humorem a nadšením, jako to udělal ve své knize Zahradníkův rok Karel Čapek, nedokážu. Přesto si dovolím napsat pár postřehů, proč pokládám tento koníček za nejenom lákavý, ale také užitečný. 

V prvé řadě je zahrádkaření odrazem prapůvodního vztahu člověka k zemi, ze které jsme všichni vzešli. Tak jako jsme my sami dle mnohých starodávných mýtů vznikli z otce Slunce a matky Země, snažíme se sami stát oním „stvořitelem“ a vypěstovat něco krásného a užitečného. Práce s půdou nám dává velmi dobrou možnost tvořit a naplňovat tak jednu z nejpřirozenějších lidských vlastností.

Zahrádkaření také výrazně přispívá k udržení nezávislosti člověka skrze jeho částečnou potravinovou soběstačnost. Ne náhodou po celá dlouhá staletí, zejména v době krizí, platilo, že svobodným a mnohdy i bohatým byl ten, kdo vlastnil půdu, a měl tak zajištěno základní živobytí.

Důležitým faktorem je také skutečnost, že při zahradničení člověk sám svou pílí a rozumným přístupem velmi dobře ovlivňuje, jaké kvality bude jím vypěstované ovoce a zelenina. V dnešní době, kde se ze všech stran dovídáme, jaké pesticidy, postřiky a další chemické látky jsou na ovoce, zeleninu a květiny používány pro jejich růst, ochranu před „škůdci“ a následnou dopravou přes půlku světa, stává se potřeba kvalitních a dostupných potravin stále aktuálnější.

Neméně důležitý význam má zahrádkaření pro podporu příznivého mikroklimatu ve městě. Pokud je pěstitel dost uvědomělý a nepoužívá zbytečné množství chemických přípravků, dává domov a obživu celé řadě drobných živočichů, kteří se v naší volné i kulturní krajině běžně vyskytují a přispívají k funkčnímu a udržitelnému ekosystému. Dá se tak vlastně říci, že rozumný zahrádkář, který přistupuje ke své zahrádce s respektem, je výborný ekolog. Zahrádkářská osada se tak může stát nedílnou součástí kulturní krajiny, území, na němž vedle sebe žijí v partnerském a rovnocenném vztahu člověk i příroda.

Jiným podstatným faktorem zahrádkaření je spolková činnost, která napomáhá ve vytváření a udržovaní sociálního kontaktu mezi lidmi. Jsem přesvědčen, že v dnešní době zaměřené stále více na komunikaci pomocí informační technologie, je takový osobní kontakt velmi důležitý. Člověk se vrací ke svým původním kořenům. Naplní se tak i jedna z vizí bývalých prezidentů Tomáše G. Masaryka a Václava Havla, kteří pokládali spolkový život za jeden z pilířů zdravé občanské společnosti.

Jsem proto velmi rád, že Zelená pro Opavu považuje vytvoření vyrovnaného vztahu člověka s přírodou a zdravé občanské společnosti mimo jiné pomocí spolkového života za důležitý prvek volebního programu. Z tohoto důvodu také její členové, kteří v současné době ovlivňují chod města, koncipovali návrh nového územního plánu tak, aby došlo k vymezení dalších ploch pro vznik zahrádkářských osad a k rozvoji této krásné a důležité záliby.

Další články autorky/autora