V poslední době, se v souvislosti s probíhající demolicí výškové administrativní budovy za obchodním centrem „Slezanka“, mezi občany často hovoří o tom, co má na jejím místě a v těsném okolí vzniknout. Nejčastěji se přitom mluví o výstavbě dalšího obchodního centra, které má na základě smlouvy z doby působení primátora Stanjury vystavět developerská společnost Crestyl.

Jelikož se jedná o významné místo v samotném historickém centru města, které je součástí městské památkové zóny, pokusíme se na potencionální výstavbu zmiňovaného obchodního centra podívat z pohledu urbanistického.

S výstavbou nového obchodního centra je spojena zejména otázka parkování a zásobování. Vzhledem k lokalitě (centrum města) a rozsahu plochy celého areálu je zjevné, že by si toto centrum vyžádalo výstavbu podzemních ploch pro parkování a přilehlé náměstí Rybí trh by se stalo velmi frekventovanou komunikací, což by k pohodě nepřispělo jak lidem bydlícím v okolí, tak návštěvníkům centra. S výše uvedenou výstavbou dopravní infrastruktury se jako problematická jeví blízkost jedné z nejvýznamnějších kulturních památek v Opavě, kostela Nanebevzetí Panny Marie (národní kulturní památka), jehož část sousedící se Slezankou (zejména nedávno obnovený opěrný pilíř) by mohla výstavbou podzemního parkoviště i zvýšeným provozem v okolí značně utrpět.

Po urbanistické stránce se tak jeví jako nejvhodnější celý prostor (vymezený Rybím trhem, Horním náměstím a ulicemi Popskou, Ostrožnou a Matiční) uzavřít ze strany ulice Popské bytovým domem o třech až čtyřech nadzemních podlažích při zachování současných pěších komunikací od ulic Ostrožné a Matiční, čímž dojde k vytvoření polouzavřeného bloku s dobře dostupnou centrální částí (stávající dostupnost by tímto zůstala plně zachována). Tuto centrální část by bylo vhodné nejlépe využít jako klidovou zónu se zelení a vodními prvky, která Opavě v centru chybí (ze strany od Slezanky by navazující část plochy mohla sloužit např. jako terasa k posezení). Dnešní výseč prstence parků po jižním a východním obvodu centra města tuto funkci vzhledem k nadměrné dopravě nemůže uspokojivě plnit. Tato klidová zóna by mohla navazovat na sousedící technický skvost, kterým je bývalá měnírna elektrického proudu. Zároveň by zóna mohla být propojena s budovou bývalého divadelního klubu, ve kterém by mohla vzniknout mimo jiné i kavárna s otvírací dobou přizpůsobenou divadelním představením.

IMG_9480-small-crop

Výše uvedeným nemá být řečeno, že v centru města Opavy již nemohou vzniknout nové rozsáhlejší obchodní prostory. Naopak jedno místo je k tomuto účelu po všech stránkách vhodné. Tímto místem je bývalý obchodní dům Breda, ve své době opavská chlouba, dnes chátrající kulturní památka. Obchodní dům urbanisticky i stavebně navazuje na sousední obchodní centrum, proto není větší problém oba komplexy funkčně propojit. Stávající obchodní centrum by tak bylo rozšířeno o dostatečné prostory, které k prodeji vždy sloužily a jsou tak i mezi veřejností stále vnímány. Dostatečná parkovací kapacita v současném obchodním centru by přitom nevyžadovala výstavbu nových prostor pro parkování.

Dle našeho názoru by nastíněné řešení bylo pro občany nejvhodnější jak z pohledu využití území za Slezankou, tak i z pohledu na potencionální rozšíření obchodních prostor v centru města a na využití dnes pomalu chátrající kulturní památky bývalého obchodního domu Breda.

Autor je členem Komise rady města pro urbanismus a památkové péči a urbanismu se věnuje profesně.

 

Další články autorky/autora