Založit městskou pilu a zhodnocovat dřevo z městských lesů, to zní jako dobrý nápad. Jak je možné, že nadějný projekt skončil ztrátou několika desítek milionů korun? 

Předchozí díl: Městská policie na černé listině

Zřízení pily pro zpracování kulatiny vytěžené z městských lesů je spojeno s osobami náměstků primátora Václavem Klučkou a Oldřichem Vagnerem (oba ČSSD). Rozumný záměr slibující zhodnocení suroviny a nový příjem do městské pokladny byl schválen na konci devadesátých let. Pila byla postavena roku 2000 v obci Hrabství a začleněna do příspěvkové organizace Městské lesy Opava.

První mráčky na jasném nebi podnikatelského záměru se objevily už během výstavby. Koupila se hotová hala, aby se vzápětí zjistilo, že se do ní nevejde potřebné vybavení. Následná stavební úprava navýšila investici města na celkových 38 milionů korun. Skutečná hodnota pily byla přitom později odhadnuta na necelých 15 milionů korun. Nešťastné technické řešení navíc provoz pily trvale komplikovalo.

Podřezaná větev

V roce 2002 byla pila od Městských lesů oddělena. Založila se samostatná obchodní společnost Pila Hrabství s. r. o. Do čela byl postaven ředitel Erich Řeháček. V té době se v městských lesích hodně těžilo, surového dřeva byl přebytek i na trhu, a tak se přidaná hodnota dřevařských výrobků náramně hodila. Fošny, trámky a palubky z Hrabství se výhodně prodávaly v tuzemsku i v zahraničí. Nešlo o velké zisky, pila ale vydělávala na své náklady a zaměstnávala místní lidi. Přímo z pily město příjem nemělo, ale ze dřeva, které jí prodávaly Městské lesy, plynuly do městského rozpočtu desítky milionů korun ročně.

Vztahy mezi Městskými lesy a pilou se začnou kalit, když v důsledku mohutných těžeb dramaticky ubude dalších stromů ke kácení. Městské lesy už nemohou pilu dostatečně zásobovat a za dodané dřevo žádají vyšší cenu. Pila ovšem potřebuje nakupovat levně, aby na výrobu nedoplácela. Do toho přijde světová krize. Stavební výroba se zpomalí a pila ztratí odběratele. Zatímco v letech 2003 – 2009 dosahovala zisku cca jeden milion korun ročně, v roce 2010 už má jeden milion ztráty.

V roce 2010 proběhnou volby a do příběhu vstupuji já jako čerstvá náměstkyně primátora zodpovědná za majetek města. Jednatelem Pily Hrabství s. r. o. je stále její ředitel Erich Řeháček, druhým jednatelem a zástupcem města ve společnosti Václav Klučka (ČSSD). Ten hned na jaře 2011 na svou funkci rezignuje. Na základě koaliční dohody ho, nic zlého netušíc, nahrazuji já.

Království Hrabství

Rychle jsem měla zjistit, že Erich Řeháček na pile spíš kraloval než řediteloval. On jediný věděl, co se ve firmě děje, a měl přehled o jejích financích. Na radnici docházel málokdy a také ze strany města, vlastníka pily, mu nikdo nevěnoval zvláštní pozornost. Nepotřeboval peníze z městského rozpočtu. Když jednou s vážnými zdravotními problémy skončil v nemocnici a měsíc řídil pilu z jednotky intenzivní péče, zjistil to opavský magistrát až o půl roku později. Část magistrátních úředníků si ani nebyla jistá, kde přesně městská pila stojí. Také radní ji znali jen skrze každoročně schvalované výkazy.

Bylo třeba podívat se pile na zoubek. Několikrát jsem ji navštívila a snažila se intenzivně komunikovat s ředitelem Řeháčkem a dalšími lidmi, kteří provoz pily znali. Při všech dalších povinnostech náměstkyně nebylo možno proniknout do všech detailů výroby, přesto jsem o společnosti získala dostatečný přehled. Získala jsem také (spolu s ředitelem) přístup k firemnímu účtu, a tedy kontrolu nad finančními převody.

V roce 2011 se hospodářský výsledek pily opět vyhoupl do černých čísel a skončil malým ziskem. V polovině následujícího roku mě Erich Řeháček ujišťoval, že také rok 2012 skončí přinejhorším na nule. Ve skutečnosti se pila propadla do ztráty téměř tří milionů korun.

Hospodářské výsledky Pily Hrabství (údaje v tis. Kč)

graf-pila

Bezzubá pila čelí ostré konkurenci

Pila měla od začátku mnoho hendikepů. Neměla sušičku, byla omezena délkou obráběného řeziva, zastaralá technologie byla příliš náročná na obsluhu. Zatímco jiným pilám se stejným výkonem stačilo k provozu pět lidí, v naší pile jich bylo třeba patnáct. V souvislosti s vysokou cenou dřevní suroviny a obrovskou konkurencí tak Pila Hrabství rychle ztrácela půdu pod nohama. Přestávala hrát i dosavadní roli dobrého zaměstnavatele. Pracovala na 60 % a zaměstnanci si čím dál častěji „užívali“ neplaceného volna. Bylo zřejmé, že městu se investice nevrátí, a pokud okamžitě nezasáhneme, jeho ztráta bude rychle narůstat.

Počátkem roku 2013, po důkladných rozborech a konzultacích s odborníky, se vedení města jednomyslně shodlo, že činnost pily ukončí. Rozhodnutí nebylo snadné zvlášť pro mne, která jsem většinu zaměstnanců osobně znala. Uvědomovala jsem si, že pro ně nebude lehké najít jinou práci. Pila ale generovala ztrátu čtvrt milionu korun měsíčně. Nebylo na co čekat.

Začali jsme připravovat její likvidaci. S tak komplikovanou záležitostí ovšem neměl nikdo žádnou zkušenost. Několik oslovených likvidátorů odmítlo pro město pracovat. Neměli zájem o očekávané politické tahanice. Nakonec jsme se dohodli s Radimem Kepákem, který už dříve pro Opavu několik podniků úspěšně zlikvidoval.

Před schválením likvidace jsem zajela do Hrabství, abych promluvila se zaměstnanci. Nepřála jsem si, aby se o plánu na zavření pily dozvěděli z novin, chtěla jsem jim také dát víc času k nalezení nové práce. Ve své misi jsem ale nebyla úspěšná. Většina zaměstnanců na mě sepsala stížnost a poslala ji zastupitelům.

Nabroušená opozice

Po dlouhých diskusích schválili zastupitelé v dubnu 2013 zahájení likvidace, ne už osobu likvidátora. Zvikláni rétorikou ODS, proti návrhu rady opět hlasovali i někteří členové klubu ČSSD a SOS pro Opavu. Ztráta pily narůstala dál. Likvidátor byl schválen až 24. června 2013 a k 1. červenci začala likvidace. Dva měsíce zpoždění stály město k neskrývanému zadostiučinění ODS v čele s Markem Veselým 500 tisíc korun.

K dalšímu zdržení likvidace a navýšení výdajů došlo na zastupitelstvu v březnu letošního roku. To už byla koalice v rozkladu a schvalování komplikovanějších bodů, které jsem předkládala, bylo velmi problematické. Nedalo se spoléhat ani na hlasy koaličních partnerů a některých bývalých členů našeho klubu v zastupitelstvu. Také členové klubu ODS se vytrvale činili. Napadli na radě dohodnutý způsob vypořádání majetku pily tak efektivně, že primátor předchozí schválený plán rady města popřel a obvinil mne z toho, že jsem jej zastupitelstvu předložila bez jeho vědomí. Nebyl to ojedinělý exces. Průběh opavských zastupitelstev udivoval i samotného likvidátora, který už přitom něco zažil na radnicích jiných měst.

Likvidace pily tak byla ukončena po dlouhých tahanicích teprve v minulých dnech. Rekapitulace? Za 38 milionů korun byl pořízen podnik v hodnotě 15 milionů. Rok a půl trvající likvidace přinesla městu zpět 3,4 milionů korun. Celková bilance nadějného podnikatelského záměru: minus 34 milionů korun veřejných prostředků.

Kdybychom se k nepopulárnímu kroku likvidace neodhodlali, ztráta pily by se dále prohlubovala. Přesto Marek Veselý (ODS) uzavřel likvidaci pily státnickými slovy: „Co jste si jako rada spáchali, to si také budete zodpovídat.“ Jak daleko do historie mířil a koho měl na mysli?

V příštím dílu navštívíme kulturní dům Na Rybníčku.

Další články autorky/autora