Bylo to nečekané vítězství. V komunálních volbách 2010 dali občané SOS pro Opavu přes 28 % hlasů a do zastupitelstva poslali hned 17 našich kandidátů. ČSSD skončila s necelými 18 % a 11 zastupiteli na druhém místě. Výrazně ztratila ODS: získala jen polovinu hlasů a ztratila polovinu mandátů ve srovnání s volbami v roce 2006. 

Předchozí díl: Opavská radnice, rok 2010

Volební výsledek SOS pro Opavu byl pro všechny — včetně nás — opravdovým překvapením. Místní noviny psaly o „velké říjnové revoluci“. Zvítězilo nezávislé sdružení, poprvé v historii Opavy dokonce se ženou v čele kandidátky. Mezi 17 novými zastupiteli bylo dalších osm žen. Méně šťastnou skutečností bylo, že jsem v rámci týmu pouze já měla praktické zkušenosti zastupitelky. Na to konto se vzápětí objevilo mnoho kritických a jízlivých komentářů.

Přes jednoznačný výsledek voleb se ČSSD v čele se Zdeňkem Jiráskem pustila do vyjednávání koalice s ODS, ačkoliv i s podporou KDU-ČSL disponovali většinou jediného hlasu v tehdy ještě 45členném zastupitelstvu. Projekt staronové koalice byl opuštěn po dvou týdnech ve chvíli, kdy Radim Křupala (ČSSD) deklaroval, že spolupráci s ODS nepodpoří. Až potom přistoupila ČSSD k jednání s vítězem voleb.

Opavská ČSSD dosud neměla svého primátora. Obsazení křesla Zdeňkem Jiráskem proto nastolila jako klíčovou podmínku uzavření koalice. Stáli jsme před těžkou volbou. Dostala jsem důvěru 7838 voličů, Zdeněk Jirásek měl se svými 4003 hlasy jen o 244 hlasů víc než kandidátka na posledním místě SOS pro Opavu. Vzdát se postu primátorky znamenalo nerespektovat signál daný výsledkem voleb. Pokud by však jednání na primátorském postu zkrachovalo, došlo by k zablokování zastupitelstva, protože žádné další koaliční uspořádání už nepřicházelo do úvahy.

Rozhodli jsme se pragmaticky. Koaliční dohoda přisoudila ČSSD funkci primátora a jednoho náměstka, SOS pro Opavu získalo pozice dvou náměstků a většinu v radě města.

Už při sestavování kandidátky jsme postupovali zipovou metodu. Ženy a muži se na ní střídali. O pozicích v první desítce se diskutovalo a hlasovalo. Kolegové ale respektovali mé rozhodnutí umístit na druhé místo kandidátky Dalibora Halátka. Měla jsem k němu plnou důvěru po profesní i lidské stránce. Bylo přirozené, že jsem ho pak jako blízkého kolegu prosadila i do funkce náměstka primátora.

Rozložením sil mělo být zajištěno, že neprojde nic, s čím nebudeme souhlasit, a bude schváleno to, co budeme chtít prosadit.

O vzrušujících dnech po převzetí úřadu čtěte v příštím dílu našeho seriálu.

Další články autorky/autora